Scénická kompozice, která svou formou může připomínat práci choreografa. Tři ženy a tři muži spřádají neustále se proměňující pavučinu vztahů. Mluví na sebe, přesto však nezazní jediné konkrétní slovo. Oslovují se chrčením, bručením, cvrlikáním, scatováním, pokřiky a výkřiky. Scénická kompozice, která svou formou může připomínat práci choreografa, jenom pohyb nahrazuje hlas. Inspiračním zdrojem bylo pozorování hostů v kavárnách, cestujících v pražských tramvajích, ale i nahrávky písní a obřadů původních společenství z Afriky, Asii i Ameriky. / A scenic composition which reminds one of a choreographic work.Three women and three men conjure up an ever-changing web of relationships. They never stop speaking, yet not a single word is uttered: they communicate with rasps and growls, chattering, scat, things half-sung, rhythm variations, whoops and hollers. A scenic composition which reminds one of a choreographic work, except for here we have to do with voice instead of motion. The piece draws inspiration from observations of guests in cafés, of passengers in trams, but also the recordings of native communities in Africa, Asia, South America and North America.