Dirigent: Tomáš Brauner, Hilary Griffiths, Richard Hein, Rastislav Štúr, Enrico Dovico
Režie: Karel Němec
Scéna: Ulrich Hüstebeck
Kostýmy: Josef Jelínek
Sbormistr: Tvrtko Karlovič, Adolf Melichar
Choreografie: Otto Šanda

Ačkoliv je Nabucco (1842) teprve třetí operou Giuseppe Verdiho, rázem skladatele proslavila. Přesto málem nevznikla: premiéra jeho druhé – komické – opery Jeden den králem v roce 1840 byla tak neúspěšná, že skladatel, zdrcený navíc smrtí své ženy Margherity, chtěl operní dráhu opustit. Jen s obtížemi přesvědčil ještě ne třicetiletého skladatele impresário milánské La Scaly, Bartolomeo Merelli, aby zhudebnil libreto Temistoclea Solery, zpracovávající biblický námět ze Starého zákona. Babyloňané pod vedením krále Nabuchodonozora (Nabucca) vtrhnou do Jeruzaléma, zničí Šalamounův chrám a židovský národ odvlečou do zajetí. Nabucco, kterého Jehova potrestá šílenstvím, musí navíc čelit intrikám své domnělé dcery Abigail. Nakonec uzná svou chybu i sílu Jehovy a vrátí Židům svobodu. Síla této opery spočívá především v působivých masových scénách, z nichž sbor Židů „Va, pensiero, sull’alli dorate“ (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech) ve 3. dějství se stal v době vzniku opery vyjádřením touhy italského národa po nezávislosti a patří – spolu s Triumfálním pochodem z Verdiho Aidy – k nejznámějším operním melodiím vůbec. Premiéra se uskutečnila 9. 3. 1842 v milánské La Scale s Verdiho druhou manželkou, Giuseppinou Strepponi, v roli Abigail.

Opera je nastudována v italském originále a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Délka představení: 2 hodiny 15 minut s 1 přestávkou